Příznaky jaterní cirhózy
Typické příznaky cirhózy jater
Příznaky cirhózy jater jsou stejně rozmanité jako funkce jater.
Obecně lze říci, že cirhózou jater jsou narušeny dvě hlavní funkce jater. Na jedné straně schopnost syntézy jater a na druhé straně funkce metabolismu a detoxikace. Takzvaným hlavním příznakem závažných onemocnění jater, zejména jaterní cirhózy, je žloutenka (žloutenka).
Žloutenka se vyskytuje, když je v zúžených žlučovodech nevyřízený žluč a ten se ukládá do kůže prostřednictvím krevních cév.
Výsledkem je, že kůže a zejména oči zžloutnou. Tento džem může být způsoben i žlučovými kameny.
Jak je uvedeno výše, syntéza jater je jasně omezena cirhózou jater. To zejména znamená, že se již dostatečně netvoří krevní bílkovina albumin a koagulační faktory. V důsledku toho se v důsledku sníženého albuminu snižuje podíl tekutiny v cévách a místo toho uniká do podkožní tkáně. Vyskytuje se klasický fenomén ascitu (břišní tekutiny).
Kromě toho existují poruchy koagulace, které výrazně zvyšují tendenci ke krvácení. Počet krevních destiček také významně klesá a zvyšuje tendenci ke krvácení. Zpočátku se cirhóza jater může projevit příznaky, jako je únava, ztráta chuti k jídlu, špatný výkon a impotence.
Dalšími příznaky jsou plešatost, jazyk laku, silné zčervenání dlaní (Palmarův erytém), Caput Medusae (Varixy břišní stěny) a jaterní encefalopatie. Jaterní encefalopatie je hlavně příčinou vadné detoxikační funkce.
Játra nemohou eliminovat vznikající toxiny. Ty se pak mohou dostat do mozku a způsobit zde značné škody. Díky snížené detoxikační funkci se léky také rozkládají pomaleji, a proto mají delší účinek. Tento bod musí být zohledněn při léčbě drogami.
Přečtěte si více o tématu níže: Typické známky jaterní kůže.
Diagnóza cirhózy jater
Diagnóza cirhózy jater je nejprve stanovena na základě pacientovy anamnézy a klinického vyšetření. Zde by si doktor všiml určitých symptomů, které by ukazovaly na cirhózu jako na podezření na diagnózu.
Poté se zahájí zobrazovací a lékařské laboratorní vyšetření, aby se potvrdila podezření na diagnózu. Sonografie je jedním z nejdůležitějších, nejlevnějších a především nejrychlejších zobrazovacích postupů. Zde lze hodnotit nejen velikost jater, ale také kvalitu tkáně a jaterních cév. Kromě toho lze také posoudit postižení dalších břišních orgánů, jako je například slezina. Při těžké cirhóze jater je slezina často zvětšena. Počítačový tomogram (CT) může také diagnostikovat s vysokou přesností.
V laboratorní medicíně lze rozsah cirhózy jater jasně ukázat pomocí specifických jaterních enzymů. Tyto jsou výrazně zvýšeny nekrotickými změnami v játrech. Mezi nejdůležitější enzymy v játrech patří ALT (GOT), AST (GPT) a gama GT.
V závislosti na vzorci nadmořské výšky je možné rozlišit, jaký je typ onemocnění jater. Nejpřímější vyšetřovací metodou je sonograficky řízená biopsie jater. Zde může lékař přímo pod mikroskopem posoudit, do jaké míry se tkáň jater změnila nebo nakolik cirhóza jater pokročila. Ještě důležitější je posoudit, zda se z cirhózy vyvinuly prekurzory rakoviny jater.