Srdeční arytmie

Synonyma v nejširším slova smyslu

• Srdeční arytmie
• arytmie
• Tachykardie
• Bradykardie
• Fibrilace síní
• Atriální flutter
• Extrasystoly
• Syndrom nemocných sinusů
• AV blok
• supraventrikulární arytmie
• ventrikulární arytmie

definice

Srdeční arytmie (také nazývaná arytmie, „nerytmická“) je narušení normální srdeční sekvence, způsobené nepravidelnými procesy ve vývoji a vedení excitace v srdečním svalu. Srdeční arytmie mohou být život ohrožující a mohou nastat v důsledku onemocnění srdce nebo jiných chorob. Vyskytují se však také v organicky zdravých lidech a nemohou mít žádnou hodnotu nemoci.

anatomie

Srdeční arytmie je změnou „normálního“ srdečního rytmu. Abychom pochopili, jak se různé typy srdečních arytmií liší a jak vznikají, je užitečné se podívat na základy anatomie a fyziologie srdce.

Lidské srdce má čtyři složky: pravou a levou předsíň a levou a pravou komoru. Pravá a levá polovina srdce jsou odděleny od srdečního septa. Kyslík chudá krev oběhového systému dosahuje pravé síně skrze velkou venu cava nižší a lepší venu cava. Když se pravé síň stahuje, krev je tlačena do pravé komory. Po kontrakci pravé síně následuje kontrakce pravé komory, která pumpuje krev do plic. Nyní okysličená krev proudí z plic do levé síně, poté do levé komory a odtud do aorty.

Krev může v srdci proudit pouze jedním směrem, což je zajištěno srdečními chlopněmi. Mezi předsíní a komorou jsou čtyři srdeční chlopně, dva takzvané letáčkové chlopně a dva takzvané kapesní chlopně, které leží mezi srdečními komorami a velkými výtokovými cévami, tj. Plicní tepny a aorta.

1. Pravá síň -
   Atrium dextrum
2. Pravá komora -
   Ventriculus dexter
3. Levé atrium -
   Atrium sinistrum
4. Levá komora -
   Ventriculus zlověstný
5. Aortický oblouk - Arcus aortae
6. Superior vena cava -
   Vynikající vena cava
7. Dolní vena cava -
   Dolní dutou žílu
8. Kmen plicní tepny -
   Plicní kmen
9. Levé plicní žíly -
   Venae pulmonales sinastrae
10. Pravé plicní žíly -
    Venae pulmonales dextrae
11. Mitrální chlopeň - Valva mitralis
12. Tricuspidální ventil -
    Tricuspid valva
13. Komorová přepážka -
    Interventrikulární septum
14. Aortální chlopně - Valva aortae
15. Papilární sval -
    Papilární sval

Přehled všech obrázků Dr-Gumpert naleznete na: lékařské ilustrace

1. Sínusový uzel -
   Nodus sinuatrialis
2. AV uzel -
   Nodus atrioventricularis
3. Kmen excitačního vedení
   systémy -
   Atrioventrikulární fascikulus
4. Pravé stehno -
   Crus dextrum
5. Levá noha -
   Crus sinistrum
6. Větev zadního stehna -
   R. cruris sinistri posterior
7. Větev předního stehna -
   R. cruris sinistri anterior
8. Vlákna Purkinje -
   Subendokardiales
9. Pravá síň -
   Atrium dextrum
10. Pravá komora -
    Ventriculus dexter

Přehled všech obrázků Dr-Gumpert naleznete na: lékařské ilustrace

Základy / Fyziologie srdce

Srdeční rytmus je chronologická posloupnost kontrakcí srdce „pumpujícího orgánu“.Srdeční výkon je zajištěn pravidelným rytmem srdečních akcí. "Tlukot srdce" ve skutečnosti sestává ze dvou kontrakcí v rychlém sledu (kontrakce Srdeční sval), atria a následné kontrakce komory. Srdeční arytmie lze proto klasifikovat na základě dvou kritérií:

1. Místo původu = místo, kde se porucha vyskytuje, v atriu nebo komoře
2. Typ změny rytmu = srdce bije celkově rychleji (tachykardie) nebo pomaleji (bradykardie)

Existuje mnoho dalších způsobů klasifikace srdečních arytmií, z nichž některé jsou však velmi komplikované, protože vyžadují velké základní znalosti z fyziologie (funkce orgánových systémů). Zde zvolená klasifikace je jednou z nejběžnějších v každodenní klinické praxi.

Co způsobuje tlukot srdce? Zvláštností srdce je jeho vlastní generace elektrických podnětů, které způsobují stahování svalových buněk. Rozlišuje se mezi skutečnými pracovními svaly a systémem vedení stimulu nebo systémem generování stimulu. Různé oblasti srdce mají buňky, které mohou nezávisle vytvářet elektrické potenciály. Tyto potenciály jsou pak vedeny do skutečných pracovních svalů systémem vedení. Převádí elektrické podněty na kontrakci.

Stimulační systém zahrnuje sinusový uzel, AV uzel a podřízená excitační centra. Sínusový uzel lze nejlépe představit jako skvělého kardiostimulátoru. U zdravých lidí určuje frekvence sinusového uzlu, jak často srdce bije za minutu (přibližně 60-90krát).

Jeho cyklus je předáván systémem stimulačního vedení do ostatních stimulačních center, které pak upravují jejich frekvenci, mluví se o Sinusový rytmus. Pokud však sinusový uzel selže, mohou jeho úlohu převzít i další excitační centra. Sínusový uzel je umístěn v pravých síňových svalech, jeho podněty jsou přenášeny přímo na pracovní svaly síní a na AV uzel poslal dál. Je také autoritou, kterou Tepová frekvence trvale přizpůsobeno potřebám organismu, např. zrychluje srdeční rytmus během cvičení a zpomaluje ho během spánku. AV uzel je umístěn ve svalech mezi síní a komorami, se zpožděním přenáší sinusové impulsy do svazku Jeho. Pokud sinusový uzel selže nebo je zablokováno vedení stimulu, může se také stát hodinami. Jeho frekvence 40-50 tepů za minutu je však výrazně pod rychlostí sinusového uzlu.

Vodivý systém spojuje sinusové a AV uzly a vede odtud k pracovním svalům komor. Po uzlu AV se tzv. Uzavře Jeho svazek to podle objevitele doprava a doleva Tawara stehno je rozděleno. Tito konečně vedou elektrické podněty k Vlákna Purkinjekteré končí v srdeční svalové vrstvě komor.

Výsledkem je další možnost klasifikace srdečních arytmií:

1. Kouzlovzdělávacíporucha (zde problém spočívá v sinusu nebo AV uzlu) nebo
2. Kouzlořízenínarušení (v tom spočívá problém s přenosem impulsů)

Klasifikace srdečních arytmií

Při bradykardii srdce bije pomalu a puls je menší než 60 tepů za minutu. Bradykardie může být často pozorována u soutěžících sportovců, aniž by byla patologická.

Dvě hlavní arytmie spojené s bradykardií jsou:

Bradycardium =

1. Syndrom nemocných sinusů
2. AV blok

Při tachykardii srdce bije neobvykle rychle, puls je přes 100 tepů za minutu. Tachykardie může také nastat s velkým vzrušením a fyzickou námahou.

Tachykardiální arytmie se dále dělí podle původu:

Tachykardie supraventrikulární arytmie

(Supraventricular = supra- = over -ventricular = z komor (komor), tj. V síních.)

1. Supraventrikulární extrasystoly
2. Supraventrikulární tachykardie
3. AV uzel Reentry Tachykardie = Wolff-Parkinsonův-White (WPW) syndrom
4. Atriální flutter
5. Fibrilace síní

Tachykardické ventrikulární arytmie

1. Komorové extrasystoly
2. Komorové tachykardie
3. Komorový flutter
4. Komorová fibrilace

Příčiny: Jak již bylo zmíněno, srdeční arytmie se mohou vyskytnout také u fyzicky zdravých lidí. Obvykle se objevují jen sporadicky ve zvláštních situacích a mají krátkou dobu trvání. Na druhé straně časté nebo prodloužené arytmie lze obvykle vysledovat až do tří konkrétních příčin:

1. Metabolické poruchy, např. léky nebo hyperaktivní štítné žlázy
2. Srdeční choroby, např. srdeční příhoda
3. vrozené vady

Různé srdeční choroby jsou nejčastější příčinou vývoje nepravidelného srdečního rytmu. Kvůli sníženému přísunu kyslíku nebo přímému poškození buněk srdečního svalu již tyto buňky nemohou správně fungovat. Mezi srdeční choroby, které mohou vést k arytmiím, patří:

• Ischemická choroba srdeční (CHD),
• Srdeční selhání (srdeční selhání),
• Chlopňové srdeční choroby,
• Myokarditida nebo
• Vysoký krevní tlak.

Podmínky, které mohou vést k arytmiím

To také zahrnuje metabolické poruchy, rizikové faktory výše uvedených srdečních chorob, zejména CHD.

• Hypertyreóza: S hyperaktivní štítnou žlázou může zvýšená sekrece hormonů štítné žlázy vést k tachykardiálním arytmiím.
• Syndrom spánkové apnoe: syndrom spánkové apnoe označuje výskyt krátkých přestávek při dýchání během spánku. To může vést k bradykardii a dalším srdečním arytmiím.
• Hypoxie (nedostatečný přísun kyslíku): onemocnění plic, která vedou ke sníženému přísunu kyslíku do organismu nebo stavů šoku, mohou způsobit sekundární poškození srdce. To zase může vést k výskytu arytmií.
• Obezita (abnormální nadváha): Je to rizikový faktor pro arytmie, zejména fibrilaci síní, jakož i pro CAD
• Diabetes mellitus („cukr“): velké a malé cévy těla jsou poškozeny diabetes mellitus, je to rizikový faktor pro CHD
• Léky: mnoho léků může vést k arytmiím jako vedlejším účinkům, a proto, pokud dojde k arytmiím, je nezbytná přesná anamnéza.
• Alkohol: Nadměrná konzumace alkoholu může vést k srdečním arytmiím.
• Stres: První věc, která se může stát, jsou palpitace srdce způsobené stresem, které se mohou vyvinout na srdeční arytmie s prodlouženým stresem a přetrvávající palpitace.
• Plicní hypertenze (plicní hypertenze): Pravá polovina srdce musí při výskytu nemoci neustále pumpovat proti vysokému krevnímu tlaku v plicích.
  Pokud však srdce již nemůže vyvinout potřebný tlak, zvětší se pravá komora a pravá síň v srdci.
  Výsledkem je srdeční arytmie.

Přečtěte si více k tématu: Příznaky infarktu

Určité arytmie

V následujícím textu jsou jednotlivé arytmie popsány podrobněji a vysvětleny, jak vznikají a jaké symptomy jsou spojeny.
Nejdůležitějším nástrojem pro diagnostiku srdečních arytmií je EKG (elektrokardiografie). Různé srdeční arytmie vedou k charakteristickým změnám EKG. Jsou zde také popsány. Správně „číst“ EKG je bohužel velmi obtížná věc, která vyžaduje velkou znalost fyziologických procesů v srdci. Po popisu jednotlivých srdečních arytmií najdete některá vysvětlení základních funkcí EKG.

Přečtěte si o tom více:

• Absolutní arytmie
• Porucha srdečního rytmu

Terapeutické srdeční arytmie

obecná terapie

Ne každý Srdeční arytmie Je nutná okamžitá terapie, protože mnoho forem - zejména pro lidi s jinak zdravým srdcem - nepředstavuje žádnou hrozbu a nevede k fyzickým omezením.

Mezi nejčastější poruchy rytmu u lidí se zdravým srdcem patří zvláštní rytmy, také nazývané extrasystoly. Terapie je proto nezbytná pouze v případě, že v již předpjatém srdci nastane porucha rytmu nebo pokud doprovodné příznaky vedou k subjektivně silným fyzickým nebo psychickým poruchám.
Obecně se rozlišuje mezi:

1. léčivý
2. elektrický a
3. invazivní terapie,

typ rytmické terapie v závislosti na typu poruchy (tachykardie, bradykardiální porucha, další rytmy) Atd.). V léku, antiarytmické terapii, se používá několik léků, které jsou rozděleny do čtyř různých tříd:

do 1. třídy zahrnují látky, které blokují tzv. sodíkové kanály v srdci (např. flecainid)
do 2. třídy ty, které blokují a 1 receptory (beta blokátory, např. metoprolol)
do 3. třídy Inhibitory draslíkových kanálů (např. Amiodaron) a
do 4. třídy ty, které inhibují vápníkové kanály (např. verapamil).

Cílem všech těchto léků je regulovat a stabilizovat srdeční frekvenci.

Takzvaná elektroterapie zahrnuje na jedné straně implantaci kardiostimulátoru pro srdeční arytmie, které způsobují příliš pomalý srdeční rytmus. Elektrické zařízení stimuluje svaly srdce, aby se stahovaly v určitém rytmu, takže je zaručeno dostatečně pravidelné čerpání.

Na druhé straně to také patří Implantace defibrilátoru pro elektroterapii, která se s výhodou používá pro rychlé rytmické poruchy (např. komorová fibrilace). Pokud zařízení zaregistruje rytmus, který se vymkne z rukou, vyšle do srdce výboj elektřiny, který jej obvykle vrátí do normálního regulovaného rytmu.
Vnější elektrický šok může být také použit k ochraně srdce v případě srdečních arytmií, zejména v atriu (např. Atriální flutter, fibrilace síní) přivést ji zpět do svého normálního rytmu. Tento postup se nazývá elektrická kardioverze a provádí se v krátké anestezii s nižší dávkou než defibrilace (lékařskou kardioverzi lze také provést bez anestézie!).

Jednou z invazivních rytmických terapií je tzv. Katetrová ablace. Zde jsou specificky hledána místa arytmií při vyšetření srdečního katétru a poté je elektricky odstraněna srdeční tkáň, která je zodpovědná za arytmii.

Beta-blokátory

Beta blokátory jsou léčiva, která jsou schopna používat určité receptory, tzv. A-receptory (Receptory beta) blokovat lidské tělo a tím i účinky stresových hormonů adrenalin/ Norepinefrin aby se zabránilo těmto receptorům.

S výhodou se používají v tzv tachykardiální arytmiejako arytmie, ve kterých srdce bije příliš mnoho úderů za minutu.
V lidském organismu existují dva různé formy těchto receptorů, jedna varianta se nachází na srdci (a 1) a druhá na krevních cévách (a 2), takže existují také různé typy beta blokátorů, v závislosti na tom, který receptor má být blokován. (selektivní a 1 nebo a 2 nebo neselektivní oba receptory).

V rámci terapie srdečních arytmií je upřednostňováno použití beta blokátorů, které působí pouze na a 1 receptory srdce (např. Metoprolol(Bisoprolol) a tlumí srdeční tepovou aktivitu. Protože pro terapii arytmií jsou k dispozici i některá další antiarytmika, jsou rozdělena do 4 tříd, přičemž beta-blokátory tvoří druhou třídu.
Na rozdíl od většiny ostatních antiarytmik mají beta-blokátory prokazatelně prodloužený život, takže jsou velmi důležité při terapii srdečního rytmu a používají se jako prostředek volby ke snížení a normalizaci vedení excitace v srdci.

Jaké jsou příznaky arytmie?

Rozpoznat abnormální srdeční rytmus

Kromě typických příznaků, které mohou způsobit srdeční arytmie, může počáteční fyzické vyšetření poskytnout důkaz rytmické poruchy:

Pocitem pulsu (např. Na zápěstí; také velmi snadno samostatně) nebo posloucháním srdce stetoskopem lékařem lze snadno detekovat nepravidelnosti v srdečním rytmu.
Často se také měří krevní tlak, takže lékař může získat celkový obraz o stavu kardiovaskulárního systému. Za účelem zajištění diagnostiky srdeční arytmie a především určení přesného typu arytmie, EKG (Elektrokardiografie) psaný.
Elektrické proudy srdce jsou měřeny elektrodami a zaznamenávány zařízením.

EKG může v klidových podmínkách (uvolnil se při ležení) nebo ve stresových podmínkách (při běhu nebo na kole), v závislosti na tom, zda se jedná o poruchu rytmu, ke které dochází pouze při fyzické námaze nebo dokonce v klidu. Pokud srdeční arytmie nepřetrvává, dlouhodobé EKG (přenosné EKG zařízení měří srdeční frekvenci 24 hodin denně) nebo tzv. záznamník událostí (Přenosné zařízení EKG, které pacient používá k měření, kdykoli se objeví příznaky) umožňují rozpoznat sporadické arytmie.

Příznaky arytmie

Symptomy srdečních arytmií mohou být stejně rozmanité, jako jsou různé typy arytmií. Zpravidla se vyskytují se změnami frekvence rytmu> 160 / min a <40 / min a se všemi nepravidelnostmi rytmu, které vedou k poruchám kardiovaskulárního systému.

V některých případech se mohou jevit zcela bez příznaků, takže dotyčná osoba necítí žádné změny a diagnóza se provádí náhodně v rámci běžných vyšetření u rodinného lékaře.

Arytmie jsou však často doprovázeny více či méně mírnými příznaky, takže jinak vydatní lidé si všimnou změn rytmu ve formě tzv. Palpitací:
To znamená hmatatelné závodní srdce, klopýtnutí nebo hlasité bití, způsobené dodatečnými údery, výpadky nebo krátkodobými akceleracemi. Mnoho postižených lidí dokonce hlásí, že nepravidelné klepání lze dokonce cítit v krku.

Kdykoli srdeční arytmie vedou k poruchám v dodávce krve do těla (např. V případě pomalých rytmických poruch nebo poruch se zastavením mrtvic, takže je průtok krve (krátce) omezen), mohou v závislosti na závažnosti dojít k dalším symptomům, jako jsou závratě a dezorientace. Poruchy zraku nebo řeči, kolaps nebo mdloby (synkopa).

Pokud se srdeční arytmie objeví u pacientů, kteří již dříve měli poškozené srdce (srdeční selhání), může to vést ke zhoršení stavu srdce. To se obvykle projevuje ve formě nové nebo zhoršující se dušnosti, pocitů napětí v hrudníku, bolesti srdce (angina pectoris) nebo dokonce hromadění tekutin v plicích (plicní edém).

Srdeční arytmie jsou obecně běžné a často neohrožují životem. Vždy, když již poškozené srdce trpí dalším narušením rytmu, nebo pokud existují závažné poruchy vedení, je vždy nebezpečné, že krevní výdej srdce již není dostatečný. Mezi takové život ohrožující poruchy vedení patří z. B. Komorový flutter, komorová fibrilace a AV blokáda 3. stupně bez substitučního rytmu.

Příznaky abnormálního srdečního rytmu

Ne každá srdeční arytmie způsobuje jasné fyzické příznaky, takže v mnoha případech zůstávají bez povšimnutí na dlouhou dobu a častěji budou objeveny náhodou během rutinních vyšetření.

Pokud však vedou ke znatelným příznakům, mohou být prvními příznaky arytmie pocit palpitací (palpitace, s extra rytmy nebo krátkými skoky) srdeční bušení srdce nebo bušení srdce (s rychlým srdečním rytmem), které lze pociťovat až po krk.
Pokud je pumpovací funkce srdce a tím i vypuzení krve narušena poruchou rytmu, mohou být příznaky také závratě, točení hlavy, mdloby nebo bezvědomí.

Bolest srdce a napětí v hrudníku (angina pectoris) však mohou být také příznakem srdečních arytmií, zejména pokud srdce již nemůže být adekvátně zásobeno krví a kyslíkem samotným v důsledku nepravidelných rytmů a je přetíženo.

Přečtěte si více o tomto tématu na: Bolest srdce a tlak na hrudi - co dělat

Srdeční arytmie u dětí

V dětském věku mohou být v zásadě přítomny všechny typy srdečních arytmií, které se vyskytují u dospělých. Ve většině případů však nejsou získány, jako je tomu u dospělých, ale spíše od začátku vrozené arytmie (např. vrozené srdeční vady, srdeční chlopně, onemocnění srdečních svalů atd.).

V některých případech se srdeční arytmie mohou vyskytovat u adolescentů ojediněle a v průběhu vývoje opět „rostou“. Je třeba také poznamenat, že je zcela normální, že děti mají rychlejší srdeční rytmus než dospělí, a proto ne vždy mají rychlou srdeční arytmii.
Příznaky u dětí a adolescentů jsou podobné příznakům u dospělých, ale jsou méně Příznaky u malých dětí a kojenců v důsledku omezené nebo nedostatečné schopnosti komunikace z:

Změny v chování, únava nebo neklid, slza, neochota pít / jíst, bledost, modré zabarvení a nedostatek síly mohou znamenat srdeční arytmie, které vedou k fyzickému poškození.

Srdeční arytmie v menopauze

Menopauza žena - taky klimakterický nazývána - znamená významnou hormonální změnu pro ženské tělo:

snížením produkce hormonů estrogen a progesteron v Ovaria žena.
Typické příznaky menopauzy vyplývají zejména z nedostatku estrogenu, takže například:

• Žhavé záblesky
• Poty
• poruchy spánku
• Také podrážděnost a nervozita
• Bolesti kloubů a svalů
• Bolestivý styk
• Poruchy krvácení a osteoporóza

může přijít.

Nedostatek hormonů je však také patrný v srdci, takže mnoho žen během menopauzy si stěžuje na palpitace a znatelné palpitace nebo klopýtání.
Příčinou je nedostatečná účinnost ženských hormonů:

V oblasti kardiovaskulárního systému je estrogen primárně zodpovědný za rozšiřování krevních cév, takže na jedné straně je krevní tlak snížen, srdce nemusí pumpovat tak tvrdě a je lépe zásobováno krví.
Nedostatek estrogenu tedy způsobuje zúžení cév a tím zvýšení krevního tlaku a další práci pro srdce. Nedostatek estrogenu má navíc pozitivní účinek na autonomní nervový systém, což ho činí snadněji excitovatelným. Od vegetativního Nervový systém se také podílí na ovládání srdce, zvýšená citlivost je zde také vzrušující, takže zvýšení hodnoty Porážková frekvence a Arytmie může nastat.

Arytmie a štítná žláza

Štítná žláza může vždy způsobit srdeční arytmie, pokud je ve své funkci příliš aktivní a produkuje příliš mnoho hormonů štítné žlázy, takže se v krevním systému vyskytuje nadbytek (hypertyreóza = Hypertyreóza).

Benigní hrudka v tkáni štítné žlázy také vede k hyperaktivní štítné žláze. To také ovlivňuje fungování srdce. Přečtěte si více o tématu níže: Autonomní adenom štítné žlázy

Toto je většinou případ v souvislosti s určitými onemocněními štítné žlázy, jako je autoimunitní onemocnění Gravesova choroba nebo autonomie tkáně štítné žlázy. Nadměrný příjem léčiv obsahujících hormony štítné žlázy může také vést k nadměrné nabídce.
Účinek hormonů štítné žlázy v těle je různý, takže mimo jiné zvyšují bazální metabolismus, zvyšují excitabilitu nervových a svalových buněk a stimulují metabolismus fosfátů a vápníku.

V srdci také způsobují zvýšení citlivosti receptorů ß1 na stresové hormony, takže se zvyšuje účinek adrenalinu a noradrenalinu na srdce. Nadměrná nabídka hormonů štítné žlázy proto znamená, že srdce je nadměrné, takže se mohou vyskytnout srdeční arytmie, jako je tachykardie (silně zrychlený srdeční rytmus,> 100 úderů za minutu), další rytmy nebo dokonce fibrilace síní.